Odloučení v partnerských vztazích

V partnerských vztazích může nastat obrovské dilema. Jsme přesvědčeni o tom, že partner či partnerka jsou jiní než my. On nebo ona se vžije do situace, že žije ode mne odloučen/a nebo se do této situaci vžiji já a jsem to já, kdo žije odloučen/a od ní/něho. Tato situace vyvolává úzkost, při které ztrácíme obrovské množství energie a kontakt se svým středem. Úzkost vyvolává zdravotní problémy především v oblasti hrudního koše. Nastávají potíže s dýcháním a doprovodným jevem mohou být rovněž problémy způsobené kouřením či dokonce astma. Další vleklé obtíže vyvolané blíže neurčenou úzkostí se mohou vyskytnout v oblasti ramen a v orgánech ležících blízko čakry solárního plexu. Důležité je si uvědomit, že strach je pouhá iluze. Jsme-li připraveni tento fakt akceptovat a dokážeme-li si strach přiznat a procítit, nastává díky vědomé práci s tímto pocitem proces uzdravení. Napojíme-li se vědomě na své slunce a světlo, strach postupně odezní.

Energie se mohou kumulovat a postupně narůstat na všech úrovních jemnohmotného energetického pole. V auře se mohou koncentrovat a hromadit staré pocity, myšlenky, zkušenosti a traumatické zážitky, které se na úrovni fyzického těla projeví formou zdravotních problémů nebo dokonce nemocí. Je známo, že v těle dochází k nepřetržité obnově atomů, molekul a buněk. Názor, že tělo se nemění a nemoci mají statický charakter, je samozřejmě dávno překonán. Princip života se tedy nikterak neopírá o teorii, že jednou získanou rovnováhu si lze udržet navždy. Život plyne a s tím souvisí i neustálá změna, obnova, výraz trvalé nerovnováhy.

Jako příklad nám může posloužit princip naší chůze. Stojíme-li oběma nohama pevně na zemi, nemůžeme vykročit. Stání na jedné noze je vratké a možné pouze s jistým omezením. Při chůzi vlastně dochází ke kombinování dvou nestabilních stavů. Statická nestabilita vede díky pohybu k dynamické stabilitě, která je základním rysem veškerých životních procesů. Každý okamžik je nový a jedinečný a díky neustálé proměně každé chvíle můžeme pocítit plnost života. Lpění, jež není ničím jiným než nevydařeným pokusem zastavit tok života, vede nutně k pocitům hořkosti, utrpení a bolesti.

Zdroj – Ursula Georgiová – Teď a tady